Ekologická újma

Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů ze dne 22.dubna 2008 vstoupil v platnost 17.srpna 2008.

Zákon 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů (dále jen zákon) je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí do právního řádu České republiky.

Zákon definuje povinnosti k předcházení ekologické újmě, případně její nápravě. Ekologickou újmou je dle zákona jen taková újma, která je měřitelná a má závažné nepříznivé účinky na vybrané přírodní zdroje, tj. chráněné druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a jejich přírodní stanoviště, povrchové nebo podzemní vody a půdu. Zákon stanoví podmínky, za nichž vzniká povinným osobám (podnikatelé a další osoby vykonávající rizikovou provozní činnost – příloha č. 1 zákona) povinnost provádět preventivní (v případě bezprostřední hrozby ekologické újmy) nebo nápravná (v případě vzniku ekologické újmy) opatření.

Principy zákona:

Princip prevence – provozovatel vybraných činností má v případě bezprostřední hrozby ekologické újmy povinnost provádět nezbytná preventivní opatření, nést s tím spojené náklady a informovat o tom příslušný orgán státní správy. Příslušný orgán může ukládat preventivní opatření, stanovit jejich podmínky a určit lhůtu k jejich provedení.
Princip „znečišťovatel platí“ – provozovatel, jehož činnost způsobila ekologickou újmu nebo bezprostřední hrozbu takové újmy, má být finančně odpovědný; tím mají být provozovatelé nuceni přijímat opatření a rozvíjet postupy ke snižování rizik vzniku ekologické újmy, aby riziko jejich finanční odpovědnosti bylo sníženo..
Princip naturální restituce – při nápravě závadného stavu se upřednostňují nápravná opatření před peněžní náhradou a klade se důraz na efektivní dekontaminaci a obnovení nebo nahrazení poškozeného přírodního zdroje uváděním nebo navrácením do původního stavu anebo směrem k tomuto stavu..
Princip objektivní odpovědnosti – z něj vychází povinnost prevence nebo nápravy ekologické újmy. Podstatnou změnou, kterou přináší tento zákon, oproti stávající legislativě je, že podmínkou provedení nápravných opatření provozovatelem vybraných činností uvedených v příloze č. 1 k zákonu není jeho protiprávní jednání. Ke vzniku odpovědnosti, resp. povinnosti provést nápravné opatření, postačuje prokázání příčinné souvislosti mezi provozní činností uvedenou v příloze č. 1 k zákonu a vznikem ekologické újmy (nevyžaduje se tedy prokázání protiprávnosti a zavinění ve formě úmyslu nebo nedbalosti).

 

 

ISO 22000:2005 Systém řízení bezpečnosti potravin

Norma specifikuje požadavky pro systém řízení bezpečnosti potravin pro ty organizace, které chtějí prokázat.....

Požadavky pro všechny organizace, které jsou součástí potravinového řetězce

Norma specifikuje požadavky pro systém řízení bezpečnosti potravin pro ty organizace, které chtějí prokázat svou schopnost řídit nebezpečí ohrožující bezpečnost potravin a zajistit jejich nezávadnost v okamžiku spotřeby.

Norma se vztahuje na všechny organizace, které jsou v jakékoliv části potravinového řetězce (od zemědělců, přes provozovatele stravovacích zařízení až po firmy vyrábějící obaly) a chtějí zavést systémy, které důsledně zajišťují produkci nezávadných potravin.

Jedním z hlavních cílů této normy je také harmonizovat různé národní normy týkající se bezpečnosti a nezávadnosti potravin (např. IFS, BRC-Food, GMO, SQF, HACCP, DS 3027, EFSIS aj.).

Charakteristika normy:

  • shoda s principy kodexu HACCP
  • shoda s dobrovolnými mezinárodními standardy
  • normu je možno certifikovat
  • struktura normy je srovnatelná s ISO 9001 a ISO 14001

Bezpečnost potravin

V současné době rostou požadavky zákazníků na nezávadnost potravin. To vedlo organizace produkující potraviny k vytvoření systémů řízení bezpečnosti potravin, které jsou založeny na systému HACCP.

Co zavedení systému přinese

  • plánovat, zavádět, řídit, udržovat a aktualizovat systém řízení bezpečnosti potravin, který zajišťuje produkci nezávadných výrobků
  • dokázat shodu se souvisejícími zákonnými a jinými legislativními požadavky týkající se bezpečnosti potravin
  • zjistit požadavky zákazníků týkající se potravin a zvýšit jejich spokojenost
  • sdílet strategii bezpečnosti a nezávadnosti potravin se svými dodavateli, zákazníky a jinými zainteresovanými stranami
  • zajistit, že se organizace řídí ustavenou politikou bezpečnosti potravin
  • certifikaci nebo registraci firemního systému řízení bezpečnosti potravin nezávislou organizací

Další standard, který se věnuje bezpečnosti potravin: IFS aBRC (Food and Packaging)

Nahoru | Kontakt | © SUSS Consulting s.r.o.